Reklama
 
Blog | Lucie Hronová

Strašit lidi – není to trestné?

Přišel mi mail. Posledení snímek AIR FRANCE. I s detailním popisekem, jak vypreparovali paměťovou kartu z foťáku a odhalili cestujícího, který je pořídil. Zadala jsem název na www.hoax.cz.  Doslova se zde píše: "Původní verze hoaxu byla zozeslána jako trapný žert reagující nanehodu Boeingu 737, kdy jakoby unikátní snímky byly použity záběry ze seriálu Ztraceni. V roce 2009 byl e-mail opět rozeslán, tentokrát parazitující nanehodě letadla Air France 1. 6. 2009."

Poslala jsem kamarádce odpověď i s odkazem na vysvětlení. Vzápětí mi odepsala: "Ale vždyť všichni víme, že to není z toho spadlého letadla." Rozesílá se to tedy znovu jako špatný vtip. Nechtěla bych mít na palubě mezi mrtvými cestujícími někoho blízského a poté obdržet tento "povedený žert."

 Takových mailů nám denně ale chodí mraky. Naučila jsem svou maminku, aby se nejdřivě ujistila na hoax.cz původ a pravdivost mailu, než mi ho s hrůzou v očích pošle s tím, že těch 10 štěnat musíme zachránit. A když je nezachráníme my, třeba tan desátý, kterému to pošleme.

Kdo ale poslal takový mail jako první? Rozesílají se takové e-maily jen pro reklamu, které společně s nimi případně přijde, nebo je to jen " jako sranda"? Pokud je pravý důvod druhá možnost, pak je ve společnosti asi něco špatně.

Reklama

 Řetězové maily s blikající kytičkou, které když nerozlešlu dalším 15 lidem, tak nebudu mít v příštích 15 letech štěstí, automaticky mažu. Nad těmi, které ale lžou a záměrně matou, někdy až děsí lidi, ale žasnu a říkám si, jakto, že když někdo tvrdí, že ve škole je bomba, nechá evakuovat děti a zmobilizovat policii, i když to není pravda, je za to potrestán a ten kdo tvrdí, že mi po snězené mentsoce zapité coca colou bouchne břicho, běhá klidně dál a co hůř, klidně dál rozesílá falešné zprávy?